Jak správně nastavit rizikové životní pojištění?

Životko, úrazovka, zkrátka rizikové pojištění osob je produkt, který by měl mít ve svém portfoliu (až na některé výjimky) každý z nás. Jak mít toto pojištění ale správně nastavené a na co si dát pozor? To jsem Vám shrnul v několika stručných bodech v následujícím článku. 

Jaký je účel pojištění a k čemu nám slouží? 

Hlavním účelem rizikového životního pojištění je zajištění našich příjmů v případě jejich poklesu důsledkem zdravotní komplikace úrazem nebo nemocí. To znamená, že by mělo být nastavené tak, aby nám dorovnalo náš aktuální nebo alespoň nezbytný příjem v případě jeho poklesu.

Spoustu lidí vidí životko nesprávně jako nějakou investici, kde počítá kolik za určitou dobu zaplatí na pojistném a kolik dostanou zpět na pojistných plněních. To, za co ale skutečně platíme je tzv. "klidné spaní" a záruka, že v případě menších či větších zdravotních komplikací se můžeme spolehnout na dorovnání potřebných příjmů.

Díky této záruce si potom můžeme bezstarostně plnit své životní cíle např. pomocí investování v investičních produktech, které jsou k tomu určené a financování pomocí úvěrů.

Jaká připojištění jsou důležitá a která naopak ne?

Naše příjmy mohou být vlivem zdravotní komplikace ohroženy krátkodobě a nebo trvale/dlouhodobě. Přes 90% zdravotních komplikací je dle statistik vlivem onemocnění a pouze kolem 10% úrazem. Proto jsou čistě úrazová připojištění výrazně levnější, ale právě proto je potřeba mít v pojistce připojištění také onemocněním. 

V krátkodobém výpadku příjmu se stihneme vrátit do práce většinou do jednoho roku od počátku zdravotní komplikace. Pro tento případ je tedy klíčové připojištění pracovní neschopnosti (PN). U zaměstnanců je v případně PN zpravidla plněno zhruba 60% základní hrubé mzdy od zaměstnavatele a OSSZ, takže zde postačí dorovnat pouze chybějící část příjmu. U živnostníků však v případě PN není od státu žádné plnění, a proto je zde zvlášť potřeba dbát důraz na správné nastavení PN v pojistce alespoň pro dorovnání nezbytného příjmu.

Pokud je člověk v PN déle než rok a prokáže se, že jeho komplikace jsou trvalé, stává se invalidním. V závislosti na přiděleném invalidním stupni potom dostává na měsíční bázi invalidní důchod. Nejzávažnějším případem je invalidita III. stupně, kdy nastal pokles pracovní schopnosti jedince o více než 70%. V tomto případě je potom mnohdy odkázán pouze na tento státní invalidní důchod. U invalidity III. stupně je tento důchod závislý na průměrném pobíraném příjmu a odpracovaných letech a nejčastěji se pohybuje mezi 15 – 20 tisíci. Proto je právě připojištění invalidity jedno z těch nejdůležitějších. Představte si, že jste zvyklí na průměrnou čistou mzdu 50 000 Kč a po úrazu/ochrnutí jste odkázáni na 20 000 Kč ze státního důchodu. Připojištění invalidity se nastavuje v milionových částkách a můžeme počítat s tím, že 1 mil. nám dokáže vytvořit rentu cca 6 000 Kč měsíčně, takže pro dorovnání příjmu z 20tis. na 50tis. bychom měli být ideálně pojištění na invaliditu III. stupně s limitem 5 mil. kč.

Pojištění smrti je velmi důležité zejména pro ty z nás, kteří mají rodinu nebo osoby, co jsou na nich finančně závislé. Nastavuje se většinou v tandemu s invaliditou na stejné nebo velmi podobné částky. Zde je potřeba počítat, že pozůstalým v případě smrti pojištěného může i nemusí být po určitou dobu vyplácen vdovský nebo sirotčí důchod. Dále je také potřeba počítat s tím, že se po smrti pojištěného o něco sníží měsíční náklady rodiny. Stačí tedy dorovnat jeho chybějící příjem od kterého odečteme případné pozůstalostní důchody a náklady na jeho osobu.

A to je vše, všechna další připojištění nad rámec smrti, invalidity a pracovní neschopnosti už jsou z mého pohledu pouze doplňková a nepokryjí vám komplexně příjmy jako první tři jmenovaná.

Denní dávky úrazem jsou dle názvu pouze v případě úrazu a doporučuji je pouze pro aktivní sportovce nebo osoby, kde je větší riziko úrazu v povolání jako doplněk navíc. Hospitalizace je vyplácena pouze v případě pobytu v nemocnici (představte si, že jste po těžké nemoci týden v nemocnici a potom 6 měsíců doma). Závažná onemocnění, která jsou velmi často vyzdvihovaná jsou plněna pouze pro určitý tabulkový počet diagnóz (kdežto u PN či invalidity nemocí máme na velmi malý počet výluk daleko komplexnější plnění). Trvalé následky jsou potom opět jako doplněk plněny pouze v případě úrazu.

Na co si dát dobrý pozor?

Při sjednávání životního pojištění je tedy potřeba mít v první řadě zajištěna důležitá připojištění úrazem i nemocí do takové výše, aby nám byly adekvátně nahrazeny naše chybějící příjmy v případě zdravotní komplikace. Kromě výše zmíněného nastavení je stejně důležitá i kvalita dané pojišťovny. Ta se odráží ve výlukách, tedy v případech, kdy má právo pojišťovna neplnit nahlášené pojistné události. Zatímco některé pojišťovny jsou velmi kvalitní a mají minimum výluk, jiné jich naopak mají spoustu a proto je potřeba si tyto věci projít se svým poradcem, případně dohledat v pojistných podmínkách. Velmi častým tématem je např. plnění onemocnění zad, případně vyhřezlých plotýnek, kde jsou mezi pojišťovnami skutečně velké rozdíly.

Investice v životním pojištění je dalším vykřičníkem. Pojistka má sloužit zejména pro pokrytí rizik, nikoliv pro investování a tvorbu finančního majetku. Je to z důvodu obrovské nákladovosti a velmi omezených strategií při výběru fondů. Proto je lepší řešit rizika a investice zvlášť v produktech k tomu určených.

Podstatným ukazatelem je samozřejmě také cena. Pokud máme podobně kvalitní pojišťovny se stejným nastavením rizik, logicky si vybereme tu levnější. Nechte svého poradce vypracovat minimálně 2 nebo 3 srovnatelné nabídky od různých pojišťoven.

Příklad nastavení rizikového životního pojištění

Jak by mělo být RŽP z mého pohledu ideálně nastavené? Dejme tomu, že mým klientem je Marek. Řemeslník, který je OSVČ, ve věku 35 let, úspěšně rozvedený se dvěma dětmi. Jeho příjmy jsou cca 50 000 Kč na živnost, náklady má v práci minimální.

Marek je velmi prozíravý a se svým poradcem má nastaven svůj finanční plán, kde pravidelně investuje jak sobě tak dětem na splnění svých cílů do budoucna. Jeho nezbytný měsíční příjem je 39 000 Kč.

Markovi bych tedy doporučil připojištění pracovní neschopnosti na částku 1 300 kč/denně, což mu doplní nezbytný měsíční příjem, jelikož by jako OSVČ od státu nic nepobíral. Dále smrt + invaliditu na na 4mil. kč, protože v případě plné invalidity, kdy by přišel o svůj příjem a od státu dostával cca 17tis. by mu právě tato částka generovala 20 – 25tis. měsíčně pasivně. Pozůstalé děti by k sirotčímu důchodu měly navíc právě také tento příjem. Smrt + invaliditu ale kvůli lepší ceně nastavíme klesající částkou, protože potřeba zajištění se v čase snižuje s tím, jak si Marek díky investicím tvoří stále větší finanční majetek a zároveň se děti blíží dospělosti a samostatnosti. Všechna další připojištění už by byla jako doplněk navíc s menším významem.

Závěr

O životním pojištění již bylo napsáno spoustu článků a publikací. Může se jevit jako složitá a komplikovaná věc k vyřešení, ale pokud si správně stanovíme potřebné krytí, vybereme kvalitní pojišťovnu s dobrou cenou, můžeme mít velmi jednoduše vyřešenou potřebu zajištění příjmu na spoustu let dopředu a případně v budoucnu pouze upravovat limity u požadovaných připojištění

Pokud Vás zajímá více, neváhejte se na mě obrátit.